Konečně přišel dlouho očekávaný den a po roce vyřizování programu Erasmus jsem 22.1. odjel na sever do Finska! Nechci se tady rozepisovat o vlastním procesu vyřizování Erasmu, protože by to asi nebylo dost zajimavé a jenom by mě to znovu vytočilo při vzpomínkách jak nesmyslně složitý systém u nás na ČVUT existuje (když tak na požádání něco sepíšu). Povedlo se mi dodělat všech 5 zkoušek včetně poslední den před odjezdem. Nic moc příjemného, ale zkuste mít třetí den zkouškového všechno hotové, to fakt není kam napasovat..
Cesta začala vlakem z Prahy do Vídně. Z Vídně jsem letěl kvůli tomu, že překvapivě je z tama letenka o 3000 Kč levnější a od nás ze Vsetína to je i blíž (což ale využiju až zpátky). Na peróně jsem potkal Škvora (bývaly děkan) se Šístkem (neustalé vysmatý učitel). Asi se jeli chlapci flákat na nějakou konferenci ;) České dráhy se překonaly a jeli jsme na čas. Zpoždění 10 min jsme získali až na Rakouské straně. Ve Vídni jsem chvíli koumal, kolik mě to bude stát na letiště, ale než se táhnout metrem, tak jsem radši cvaknul 6 eur za přímý bus.
Vídeňské letiště mi přislo pěkně chaotické, ale tak check-in Berlin Air jsem našel, a přestože kufr byl při veškeré snaze o hmotnosti 21,1 kg, tak prošel bez mrknutí oka (limit je totiž 20 kg). Pak jsem měl několik hodin rezervu, ale měli tam dost zásuvek, tak jsem to strávil s notebookem. Dokonce jsem chytl i veřejné wifi, ale neměl jsem zrovna náladu hledat nejlepší signál, tak jsem to záhy zabalil. Letěli jsme klasickým airbusem do Düsseldorfu, kde byl přestup na let do Helsinek. Let bez problémů a přistání opravdu jak z učebnice. Při přestupu se asi projevila cestovní horečka, protože jsem si popletl čas a byl jsem u gatu o hodinu dřív.. jako lepší než hodinu později, ale stejně jsem nechápal, že se neumím ani pořadně podívat na hodinky. Letadlo mělo 20 min zpoždění, opět stejný airbus, stejný díl Mr.Beana a nějaké ostatní kraviny v televizi a stejný malý sandwich. Zajimavější bylo přistání, seděl jsem u okna poblíž motoru a u něho se při klesání zapíná světlomet. Ve Finsku byla sněhová vánice a při rychlosti 600 km/h se sněhové vločky změní akorát v hrozně husté vodorovné čáry. Bych to vyfotil, ale fakt to nešlo ;) Letiště bylo naštěstí uklizené a přistávali jsme před půlnocí do nějákých 3 cm sněhu, což letadlu ještě navadilo.
Nechtělo se mi platit x desítek eur za noclech na pár hodin, a proto jsem byl rozhodnutý to překempovat na letišti a ráno se jet do školy registrovat. Měl jsem z toho obavy, ale nakonec tam takhle spalo více lidí, takže pohoda. Lehl jsem si na kožené sedačky a kdyby kousek vedle nebyl obří výtah z nějakého parkoviště, kde se už od 3 ráno vyrojilo hrozně moc lidí, tak se snad i dobře vyspím :) Ráno jsem dal kufr do úschovny za 5 eur (kdybych si v noci zjistil, že to jsou automatické boxy, tak jsem ho nemusel celou noc hlídat..), za 12 eur koupil 24h lístek pro turisty a vyrazil do školy. Více o místním MHD bude v samostatném příspěvku, protože to byl silný zážitek na první den ;)
Takže nakonec po celkem dlouhé a složité cestě jsem se dostal do mé nové školy - Helsinki University of Technology, finsky to je
Teknillinen korkeakoulu a používaná zkratka je TKK.
A takhle to tam vypadá, hlavní budova:
A finský "FEL" :)

