pátek 27. února 2009

Sáňkování Laskiaisrieha 2009

Tak tohle byla typická akce místních studentů. Hromadné sáňkování na čemkoliv + soutěž o nejlepší vystoupení a nejlepší sáňky. Konalo se to v parku na jihu Helsinek (asi nejvyšší kopec širokodaleko) a sešlo se tam údajně 3000 studentů. Všichni byli ve svých overalech, takže jsme si tam připadali i trochu nepatřičně, když jsme je neměli. Škoda, že k tomu není nějaká legenda, protože kromě pár oborů od nás ze školy jsem neměl tušení, kdo je kdo. Mrkněte do fotogalerie, fotky budou lepší než nějaký slovní popis.



A tohle byla perfektní vychytávka, pojizdná sauna borců ze strojky od nás z TKK :)

A koho zajimálo, jestli tady je zamrzlé moře, tak minimálně tady v zálivu bylo:




Chata v Nuuksiu

Pozoruju, že jsem se na docela dlouho odmlčel s dalším příspěvkem. Ne že by se nic nedělo, ale nějak nezbýval čas a chuť to sepsat. Minul jsem i měsíční výročí mého příletu do Finska, takže místo sumarizačního článku bude sumarizační věta - mám se stále skvěle a nic mi nechybí :)

Chtěl jsem se podělit o jednu vydařenou akci a to párty na chatě u jezera v blízkém národním parku - Nuuksiu. Chata byla pronajatá od klubu Švédských inženýrů (či co to bylo) a postelí tam bylo asi 8. Ale tak dobrých lidí se vždycky vejde, takže jsme vyrazili ve 23 lidech... Cesta byla trochu náročnější, protože jsme si ji zpestřili ztracením a hledáním chaty těsně před tím než padla tma. Taky když jediný člověk, který tam už byl dřív, byl Ital a dokazál si splést dvě naprosto odlišné chaty u různých jezer :D Ale všechno dobře dopadlo a nakonec jsme trefili a nikdo ani nezmrzl.


Chata byla klasická jakou všichni známe, útulná a dokonce i docela vytopená. Postarali jsme se teda o oheň v krbu, začala zábava a pak se taky začalo makat díře v ledu, ať se máme kde schladit po sauně. Na to jsme čekali na příjezd fina Mikka, který dovezl patřičné nástroje a know-how, jak se to dělá. Sauna byla malá, s vlastními kamny na dřevo a úplně skvělá. Jediný problém byl, že byla od jezera asi tak 20m po namrzlých schodech a hlavně při návratu to bylo poznat.

Nejdříve se vrtaly díry v rozích:


A pak se led řezal touto pilkou (prosím neplést s harpunou nebo tak něčím):



Pak se dle teorie měl led vytáhnout a je to. Jenže už v průběhu řezání a vrtání se zjistilo, že ledu bude krapet víc a že se neví, jak ho vytáhnem. Když se po dořezání celého obvodu nepohl ani kousek, bylo jasné, že bude potřeba zkusit alternativní postupy.. Takže jsme řezali znovu a znovu, na menší kousky a po 2,5h se nám povedlo vytvořit dostatečnou díru! Ledu tam bylo asi půl metru a při řezání jsme trochu pokrátili hadici, která vedla do jezera.


No a výsledkem bylo následující použítí:


Zdaleka to nebylo tak strašné jak jsem čekal :) Více fotek ve fotogalerii.

neděle 15. února 2009

Týdenní souhrn

Další týden za mnou a věci se pomalu začínají dostávat do steoretypu. Člověk zjišťuje, že chození na přednášky není zas tak o moc jiné než doma a proto vstávání, zvlášť na ty ranní, začíná být velmi obtížné. Ale tak aby to nevypadalo, že na školu úplně kašlu, koupil jsem si za 8 euro handouty do jednoho předmětu. Dalo by se to přirovnat ke skriptu, ale ty naše obsahují z půlky vytištěné slidy z přednášek a z půlky doplňující text. Slidy nejsou záměrně na netu, aby měl člověk motivaci si je koupit. Funguje to tak, že přes informační systém si je objednáme a za pár dnů nás čekají na místní poště v kampusu. Úkoly do školy se teprve postupně rozjíždějí, je to spíš na delší dobu a nejsou povinné, pouze zlepšují známku. Takže se ještě uvidí kolik jich nakonec udělám..

Jediným problémem ve škole jsou laboratoře z bezdrátové komunikace. Zpočátku to vypadalo příjemě, ale teď jsme začali pracovat na přípravě na další dvě laborky a je to úplně jiné kafe. -odborná pasáž- V první přípravě se musí odvodit nějaké maticové vztahy (jsme to myslím ani nikdy nedělali a to nemluvím o tom, že bych to snad mohl umět) a pak nějaké úkoly v Matlabu. To jsme přeskočili rovnou s tím, že ve druhé přípravě se ptají na nějaké věci ohledně GSM a to najdem hned. Chyba lávky. Počítání délky jednotlivých částí rámce, normal burstu, hlasového paketu, různé typy chybovosti, to bylo jěště stravitelné. Ale pak začali totální detaily ohledně modulací GMSK, pi/4 DQPSK, zakreslení bitové posloupnosti do trellis diagramu (to by mi mohl někdo poradit, nerozumí tomu někdo?) atp. -konec odborné pasáže- No peklo na x hodin a ještě to nemáme hotové. Sranda je, že ty odpovědi nelze najít v materiálech k laborkám a už ani na internetu, takže zkusím zítra asi knihovnu a nějaké hrozně chytré knihy. Naštěstí s deadlinou to dopadlo dobře, učitel odepsal, že bude stejně pryč a musíme to odložit ;) Jsem zvědavý na vlastní měření, vypadá to pěkně složitě.

Příští týden mají děcka asi nějaké zimní prázdniny, protože vícero přednášek se ruší. V jednom předmětu nám učitel na rovinu řekl, že si myslí, že je výborný čas na nějaké skiing holidays a utřídění nabitých poznatků. Takže v pohodě zrušil 2 přednášky. Tak tohle by se na ČVUT nestalo :(

Chtěl jsem si koupit kuřecí prsa, ale ty jsou z nějakého záhadného důvodu dost drahá. Za to marinované kuřecí stehna jsou skoro zadarmo. Takže jsme dneska měli oběd pro 3 lidi sestávající se ze 3 velkých kuřecích stehen dohromady za 1,79 eura a pytlíku hranolek za 1,5 eura! No tohle vážně šlo :)


Ve Finsku je zajimavé, že kluby či hospody mají často povolený vstup pouze pro starší lidi, nestačí jen 18 či 21. Takže už znám 2 místa, kde se může až od 24 let! Ale nikdo nás nekotroloval, takže jsme v pohodě prošli.V pátek jsme byli v Molly Malone, což je taková obrovská Irská hospoda s asi 3 bary, parketem a ještě zvlášť podiém pro kapelu. Dal jsem si tam pivo Foster's (co pije Fanda v Anglii s panem domácím) za 5,60 eura, takže mě chuť na další celkem přešla. Měli dokonce i točeného černého Kozla za nějákých 5,40 0,4l. Celkově tam čepovali asi 12 druhů piva, celkem působivé. Na stránkách mají dobrý slogan: "Neexistují žádní cizinci v Molly Malone, pouze přátelé, kteří se ještě nepotkali!" Kdyby tám stalo pivo pod euro jak u nás, tak je to snad bezchybné. Finsko je taky jedna ze zemí, kde je zakázané kouřit v hospodě. Takže většinou lidí mrznou venku nebo mají speciální kuřárnu, což byl místní případ. Člověk pak aspoň nesmrdí jak u nás.

středa 11. února 2009

Polyteekkarimuseo

Finští studenti udržují spoustu tradic a mají celou svoji vlastní kultůru. Je to celkem rozdíl od našich zvyklostí. Ne že bychom neměli vůbec žádné studentské tradice, ale tady to je o něčem jiném. Taky třeba Studentská unie je organizace podstatně větší, aktivnější a disponuje i obrovským rozpočtem. V kampusu naší školy např. vlastní koleje pro asi 2500 lidí. Mají sami o sobě i vlastní muzeum, kde jsme se byli podívat.

Teekkari je slovo označující studenty technických škol. Lehce se dají rozpoznat podle tradičních overalů (v podstatě různobarevné montérky), které nosí na party, studentské akce či jako "reprezentativní outfit na exkurze". Každá guilda (studentský klub daného oboru) má vlastní barvu. U nás na elektru to jsou bílé a třeba strojaři mají luxusní růžové :D


A pár historických


Na overalech jsou sponzoři dané guildy (takže u nás Nokia, Siemens atp.) a potom spousta nášivek z jednotlivých akcí. To už záleží individuálně, co si tam kdo dá, lze potkat opravdu různorodé doplňky. Až bude nějaká větší akce, tak to nafotím i na živo, zatím potkávám jen tak občas někoho.

Další tradiční prvek je speciální čepice. Ta se dostává jak kdyby při imatrikulaci a zase podle tvaru a odznáčku lze odlišit jednotlivé školy. Při Vappu (svátek práce a největší party v roce) to že prý nosí všichni včetně absolventů.


Nejvíc nás ale pobavil Teemu Kerppu. Jeho idea totiž připomíná českého Cimrmana :) Studenti vytvořili fiktivního studenta, přihlásili ho do školy a začali pod jeho jménem skládat zkoušky. Vždycky se někdo musí obětovat a jít na zkoušku 2x, jednou za sebe a jednou za Teemu. Škole tahle recese nevadí, takže má normálně účet v informačním systému, vždy mu někdo zaregistruje předměty a dělají za něho úkoly. Je to poměrně stará tradice, myslím z 80. let, ale povedlo se jim to dotáhnout už na doktorát! A tady je jeho diplom:


Pokud si chcete víc přečíst o Teekkari můžete tady: http://www.tky.fi/en/student-life/teekkari_culture/being_a_teekkari/

neděle 8. února 2009

Škola

Zkusil jsem trochu nafotit, jak to vypadá u nás ve škole. Většinou to není žádný dramatický rozdíl oproti ČVUT, taky už lze vidět, že je kampus trošku starší. Ale přece jen interiéry byly dělané s větším vkusem než u nás.


Finové si nenosí moc notebooky do školy, tak jsou tady hojně využívané počítačové studovny. Všechny jsou perfektně vybavené, bez dozoru a funguje na ně jedno přihlašovací heslo pro celou univerzitu. Celkově je to tady víc univerzita než samostatné fakulty jako u nás. Takových učeben je jen v hlavní budově asi tak 10 a pak jsou ještě další na každé fakultě.

Pro IT nerds: Kompy jsou dobrá děla, Lenovo s Intel Core Quad (4 jádra) na 2,4 GHz se 4 GB RAM a má to luxusní 22" širokoúhlé LCDčko. Dokonce aj Visty se všema featurkama jsou na tom pěkně svižné.

V každé počítačové studovně je možné zdarma tisknout libovolný počet stránek (samozřejmě nikdo toho nezneužívá jako u nás, ale není problém si třeba vytisknout přednáškové slidy i když to je pár desítek stránek). Na kopírování je potřeba nějaká speciální karta, ale stejně jako u tiskáren, žádná obsluha a pokud dojde papír, tak ho student jen přidá z přípravených balíků. Opět to nikdo nekrade, ale tak nejsme v Čechách...


Mám tady jeden zajimavý předmět, který se jmenuje Internet and Computing Forum a jedná se o přednášky lidi z praxe na různá témata. Je to za 2 kredity, bez zkoušky a jen je potřeba odevzdat krátký popis o čem ty přednášky byly. A jako bonus se to koná v tomto luxusním přednáškovém sále, kde se dá parádně spát a i pro mě jsou sedačky dost vysoké, abych si mohl opřít hlavu ;)


Zapsal jsem si taky i jedny laboratoře a to je celkem jiné kafe než doma. Nejenom že to trvá minimálně 3h, ale i prostředí je dost jiné, nemuseli jsme řešit žádné formální školení z bezpečnosti a nikdo nás tam nehlídá. Taky nás nechají dělat úplně všechno a nikdo se nebojí, že bychom něco z vybavení zničili nebo ukradli. A přitom vážně nemůžou mít přehled, co tam všechno vlastně mají. Dalo by se říct, že to je takové tvůrčí prostředí ;)



Zřídil jsem už taky fotogalerii, protože vám chci ukázat víc fotek než se dá na blog dát. Takže tady je FOTOGALERIE: http://picasaweb.google.com/ondrejmaca

pátek 6. února 2009

Slunce

Možná jste si už všimli, že na všech fotkách převládá jednotlitý šedý mrak. To je tady typické zimní počasí a už i po krátké době to začíná být poměrně otravné a depresivní. Než by se mi ale povedlo upadnout do nějaké deprese, tak se počasí změnilo, vyjasnilo se, teplota spadla přes noc z -2 na -18 a ráno jsme se probudili do nádherného azura:


Byl jsem se tedy víc podívat po okolí a fakt mě překvapil přilehlý park. Mají tam spoustu upravených stop na běžky! A to nejsme někde za městem, je to normálně součást aglomerace. Fakt bych si šel zajezdit pár koleček. Bydla španěl Pepé si byl kdesi běžky půjčit, je to pro ně pořádná atrakce, ale půjčovné stojí 15 eur na 2 hod. Což mi přijde jako vyděračství, se budu muset poptat jestli tu není něco dál od města, kde by to byla platba za den.


Pěkné počasí se potom objevilo ještě v úterý, tak jsme s bydlou vyrazili do Nuuksio National Parku. Je to kousek od Helsinek a dá se tam dojet přímo MHDčkem. Šli jsme jen na takovou procházku kolem jezera (komplet zamrzlé), ale bylo to celkem fajn. Asi to tam je lepší v létě, kdy je to že prý i dost přeplněné, ale v zimě to taky mělo své kouzlo.


Horské smrky ve 100 m.n.m. :)



Parádní vymoženost je tohle "ohniště". Hned vedle je totiž bouda se dřevem, sekerou a pilkou (nikdo samozřejmě neukradl), stačí jen přijít a zapálit. Vše zdarma nachystané, člověk nemusí složitě shánět dřevo ve vysbíraných lesech :)


A luxusní bylo pozorovat běžkaře na tomto podstatně větším jezeře:

neděle 1. února 2009

První týden za mnou

Jsem si tak uvědomil, že tady ruzně popisuju jak to tady vypadá (a ještě se chystám brzy přidat něco o menze a škole), ale nenapíšu jak se vlastně mám! Tak kdo to neví, mám se skvěle :) Když to vezmu popořadě, vyřizování formalit šlo až nad očekávání lehce. Úřední hodiny mají každý den, na magistrátu žádná fronta a strašně ochotné chování, při vyřizování karty na MHD jsem čekal asi 10 minut a pak mi slečna perfektní angličtinou všechno vysvětlila. Jediná špatná zkušenost by mě mohla čekat na policii, ale na tu jsem se vykašlal, protože jsem se rozhodl obejít bez přihlášení k pobytu, které mi je na nic a stálo by mě 40 eur...

Měl jsem velké obavy z registrací předmětů, ale ta proběhla taky v pohodě. Heslo do systému (WebOodi) mi začalo fungovat druhý den, předměty nejsou skoro kapacitně omezené a docházka se nikde neřeší. Některé věci navíc třeba ještě ani nezačaly, takže rozjezd je taky takový pozvolnější jako u nás. Ale to neplatí o úkolech, takže hned první týden jsem jich musel pár udělat. To je tady asi největší rozdíl, úkoly na každé cvičení. Ne všechny jsou povinné, ale přidávají body ke zkoušce. Školu mám nakonec skoro každý den, ale vždy jen pár hodin. Tento týden jsem všechno poctivě odchodil, ale vzhledem k tomu, že se nedělá docházka, tak se to jistě bude redukovat stejně jako doma... pouze v pátek jsem odešel v půlce přednášky, protože jsem už nevydržel 20 minutové zastavení u jednoho slidu a nekonečné dotazy indického kolegy, který nechtěl stále pochopit, že odpověd na svoje dotazy obdrží na dalších přednáškách! Fakt na zabití a navíc bylo pátek po obědě, chtělo se mi spát, přednášel známé věci.. no vydržte to :)

Ale dost o škole, co se týká lidí kolem, tak si nemůžu stěžovat. Myslel jsem si jak tady bude samý cizinec a člověk skoro zapomene češtinu, ale chyba lávky. Čechoslováků je tu hodně, na jedné hodině nás dokonce chodí 6 z 20, takže skoro jak doma ;) Pak je tu hodně Španělů a Portugalců, jich už taky pár znám. Lidi tu jsou všichni strašně přátelští a v pohodě. Jediny problém je si zapamatovat všechna jména najednou, ale tak to se postupně poddá. Byl jsem v týdnu i na prvních studentských párty a to taky nebude vůbec špatně :) Finové jsou celkem odtažití, ale když už se s nima člověk začne bavit, tak jsou úplně v pohodě. Dokážou opravdu dost pít, takže není ničím neobvyklé potkat motající se skupinky ve městě, jak se jednou rozpijou.. Ale není to tak, že všichni pijí jen vodku. Možná by chtěli, ale minimálně kvůli cenně pijí pivo ;) na studentských party je pivko za 1,5 eura hnusně točený podmírák nebo rozlévají třetinky za euro. Jako doma to holt není no..