pátek 30. ledna 2009

Helsinky

V sobotu jsem se byl i na chvíli podívat do centra a ještě jsem vám ani neukázal fotky.. Helsinky mají půl milionu obyvatel, ale je to vlastně souměstí 3 měst - Helsinki, Espoo a Vantaa a dohromady mají 1,2 milionu. Takže jak Praha. Narozdíl od Prahy to ale není tak vyhlášená turistická lokalita a není tady ani tolik zajimavých věcí k vidění.

Asi nejznámější památkou je katedrála Sv.Mikuláše, opravdu impozantní budova. Původně byla postavena jako pocta ruskému carovi, ale po získání nezávislosti ji přejmenovali ;)


Finské národní divadlo s naším moc měřit nemůže..


Hlavní nádraží, tvoří opravdové centrum dění. Již proto, že sem jezdí všechny regionální vlaky, které mají ale spíš funkci metra.


Vlastní centrum není zrovna historické a tak jsou k vidění spíš moderní kancelářské baráky


a nákupní centra:


Finové rádi jezdí na kole a ani sníh je nezastaví :) Často ale mají pláště s kovovými "hřebíky" (nevím jak se to jmenuje česky, prostě spiky), tak to možná jde i na sněhu.


Jak nemám rád šílené vánoční výzdoby, tak tohle nasvícení stromů se mi vážně líbilo:


Tohle samozřejmě není všechno z Helsinek, jsem byl ve městě asi jen 2 hodiny, pak byla tma a taky pořádná kosa, tak jsem to už zabalil. Pokračování přístě ;)

středa 28. ledna 2009

Pivo

Češi se vážně nezapřou a téměř každý se mě ptá, jaké tu mají pivo a zakolik :) No a když už se zeptali i vlastní rodiče, tak fakt napíšu tento spot, ať se nemusím opakovat. První pozitivum je, že i v našem malém obchodě hned za rohem mají Kozla! Že prý i Plzeň, ale ta momentálně nebyla když jsem tam byl. A pro fajnšmekry dokonce i tmavý ;)


Horší to je už při bližším pohledu na cenu, kdy za něho chtějí 2,15 eur. Což je vážně nic moc :( a všimně te si, že to je dokonce víc než slavný Carlsberg, tak si ho tady cení. Pivo se prodává ve všech obchodech a myslím, že časově neomezeně. Ale pro víno a tvrdý je už potřeba dojít do speciálního obchodu s příznačným názvem Alko. Ten je otevřený do 8. Ještě jsem tam nebyl, ale mám ho taky poblíž, tak ho při chvíli taky vyfotím.

Takže českého Kozla si necháváme na doma a pijeme tady místní cena/výkon/chuť přijatelné pivo Karhu :) to stojí myslím 13,5 eura za 12 třetinek s 4,6%. Není to úplně nejlepší, ale pít se to už fakt dá. Ostatní jsem zatím neměl, protože jsem si nechal poradit, co se dá pít. Vyzkouším když tak postupně.

Do hospody jsem se taky nedostal a to ne kvůli času, ale spíš proto, že to nebude úplně běžná věc. Pivo tu totiž kromě studentských party stojí kolem 5 eur! Když jsme si s Jurou ve Francii na horách dávali jednu Stellu za 6,5 eura, tak jsem myslel, že dražší pivo nemůže ani být. No a tady by se to dalo asi snadno překonat. Přímo v centru je jedna z českých restauracích, kde mají několik druhů českých točených piv. Ale opravdu to není na klasický český večer o 6 pivech ;)

úterý 27. ledna 2009

Kde bydlím a jak to u nás vypadá - zevnitř

Takže slibované fotky z apartmánu. Máme 4+1, které by mělo mít 80m^2 a bydlíme tam 3 :) Což vážně není špatné a bral bych to klidně místo Strahova napořád. Trošku to je holobyt, ale kdyby tady byl člověk napořád, tak si to může dobře zařídit.

Tak to je můj pokoj:


a aj skříň mám:


Kuchyň, kde nám po předchozích obyvatelích naštěstí zůstalo dost nádobí :)


A obývák, který by fakt potřeboval zútulnit...


Moji spolubydlící jsou úplně super, bydlím dokonce s čechem Tomášem (moravák z Uherského Hradiště, tak mu i slivovice chutná) a španělem Pepém, který je myslím z Barcelony. Toho ještě moc neznám celý víkend byl na výletě v Rize. Ale zdá se být takový typický extrovertní španěl :) No a celá tahle ubytovací sranda mě stojí 372 eur měsíčně, ale tak co už ;)

neděle 25. ledna 2009

Kde bydlím a jak to u nás vypadá - z venku

Ubytování není na kolejích jak je znamé u nás, ale víceméně v normálních bytech, které patří organizaci HOAS, která se živí ubytováváním studentů. Nezáleží, kde studujete, Hoas ubytovává všechny dohromady podle místa studia a dalších podmínek. Erasmus studenty většinou ubytovává na adrese Klaneettitie (jeden z jednodušších názvů ulic), kde má dva paneláky bytů pro studenty. Bohužel škola leží v Espoo a tohle patří na předměstí Helsinek, tak si musíme kupovat již regionální šalin kartu. Z ptačí perspektivy to vypadá takto:


Pokud se chcete rozhlédnout po okolí, zkuste tento link. Přirovnal bych toto sídliště k Rokytnici na Vsetíně, kdo ji zná :) Sice to je stále sídliště, ale dost stromů a není to tak nahuštěně betonové město jako Jižák v Praze.

A nyní pár aktuálních obrázků z běžného dne. Máme okna na 3 strany, takže tohle je z obýváku


Z kuchyně:


A z mého pokoje:


Nic moc co? Ale tak aby to nemělo jen samé nevýhody, 5 min chůze je vlaková zastávka, kde jezdí příměstské vlaky a s ním to je 15 min do úplného centra. Ten vlak funguje spíš jako metro a mají celkem hustou síť na každou stranu města. Příště vám už ukážu jak to vypadá vevnitř ;)

Peklo zvané MHD!

Abych zvládl v pohodě cestování z letiště do školy a pak na kolej, hezky poctivě jsem si našel trasy v jejich "IDOSu" (pro zajímavost je tady http://aikataulut.ytv.fi/reittiopas/en/) a všechno si to vytiskl. Takže jsem neočekával žádné problémy ;) Automat dokonce bral papírové eura, tak i lístek jsem sehnal v pohodě. Přijel bus, nastoupil jsem a vydali jsme se na cestu. V busu první překvapení, žádná tabule s názvem příští stanice! Když jsme pak zastavili na zastávce a ani se neozvalo žádné hlášení, co to je za zastávku, tak jsem si začal říkat, že to bude veselé a začal poctivě sledovat zastávky na papíru a počítat je... Jenže jsme jeli nějak moc dlouho a furt nikde další zastávka. Tušil jsem už problém a pak při vystupovaní pár lidí jsem to poznal. Oni mají všechny zastávky pouze na znamení! Takže abych se dopočítal, kde jsem, bylo už pozdě, navíc jsem si těch zastávek ani nestíhal všímat. Pořád jsme byli někde na předměstí a na dálnici, a proto jsem to radši vzdal a rozhodl se jet do centra, kde to vyřeším snad snadněji...

V centru jsem strávil asi 10 min čuměním do mapy, ale nakonec jsem si našel spoj jen s jedním přestupem. Zpozoroval jsem od lidí ještě jednu podstatnou věc, autobus nestaví automaticky když vás vidí, ještě si ho musíte stopnout! Řidiči jsem zkusil říct, jestli by mi nemohl zastavit na přestup na bus 506, jenže to buď nevěděl nebo byl zrovna neochotný, tak je zabručel, že neví.. Rozložil jsem teda mapu a snažil se nepřejet místo, kde měl být přestup. Mimochodem v mapě nejsou zastávky, takže to taky není žádná sranda. Ale povedlo se mi to trefit a pak ten následující bus jel až ke škole, kde jsem to už podle lidí poznal, že jsme asi na místě :)

Ze školy to probíhalo podobně, navíc jsem si nechal několik busů ujet, protože to zase bylo trošku jinak. Mnou nalezený autobus jezdil jen jednou za hodinu a to se mi fakt nechtělo čekat. Jezdily tam ještě autobusy nějaké jiné dopravní společnosti a nedokázal jsem z map ve finštině zjistit, jestli mi na to platí můj lístek. Ale platil :) Přestup jsem dokázal poznat a pak jsem celkem dlouho čekal na další linku. Snažil jsem se zjistit, kdy pojede, ale to jsem proště na těch tabulích nenašel. Úspěšně jsem trefil výstupní zastávku a po lehkém bloudění našel i kancelář a ubytoval se!

sobota 24. ledna 2009

Cesta na sever

Konečně přišel dlouho očekávaný den a po roce vyřizování programu Erasmus jsem 22.1. odjel na sever do Finska! Nechci se tady rozepisovat o vlastním procesu vyřizování Erasmu, protože by to asi nebylo dost zajimavé a jenom by mě to znovu vytočilo při vzpomínkách jak nesmyslně složitý systém u nás na ČVUT existuje (když tak na požádání něco sepíšu). Povedlo se mi dodělat všech 5 zkoušek včetně poslední den před odjezdem. Nic moc příjemného, ale zkuste mít třetí den zkouškového všechno hotové, to fakt není kam napasovat..

Cesta začala vlakem z Prahy do Vídně. Z Vídně jsem letěl kvůli tomu, že překvapivě je z tama letenka o 3000 Kč levnější a od nás ze Vsetína to je i blíž (což ale využiju až zpátky). Na peróně jsem potkal Škvora (bývaly děkan) se Šístkem (neustalé vysmatý učitel). Asi se jeli chlapci flákat na nějakou konferenci ;) České dráhy se překonaly a jeli jsme na čas. Zpoždění 10 min jsme získali až na Rakouské straně. Ve Vídni jsem chvíli koumal, kolik mě to bude stát na letiště, ale než se táhnout metrem, tak jsem radši cvaknul 6 eur za přímý bus.

Vídeňské letiště mi přislo pěkně chaotické, ale tak check-in Berlin Air jsem našel, a přestože kufr byl při veškeré snaze o hmotnosti 21,1 kg, tak prošel bez mrknutí oka (limit je totiž 20 kg). Pak jsem měl několik hodin rezervu, ale měli tam dost zásuvek, tak jsem to strávil s notebookem. Dokonce jsem chytl i veřejné wifi, ale neměl jsem zrovna náladu hledat nejlepší signál, tak jsem to záhy zabalil. Letěli jsme klasickým airbusem do Düsseldorfu, kde byl přestup na let do Helsinek. Let bez problémů a přistání opravdu jak z učebnice. Při přestupu se asi projevila cestovní horečka, protože jsem si popletl čas a byl jsem u gatu o hodinu dřív.. jako lepší než hodinu později, ale stejně jsem nechápal, že se neumím ani pořadně podívat na hodinky. Letadlo mělo 20 min zpoždění, opět stejný airbus, stejný díl Mr.Beana a nějaké ostatní kraviny v televizi a stejný malý sandwich. Zajimavější bylo přistání, seděl jsem u okna poblíž motoru a u něho se při klesání zapíná světlomet. Ve Finsku byla sněhová vánice a při rychlosti 600 km/h se sněhové vločky změní akorát v hrozně husté vodorovné čáry. Bych to vyfotil, ale fakt to nešlo ;) Letiště bylo naštěstí uklizené a přistávali jsme před půlnocí do nějákých 3 cm sněhu, což letadlu ještě navadilo.

Nechtělo se mi platit x desítek eur za noclech na pár hodin, a proto jsem byl rozhodnutý to překempovat na letišti a ráno se jet do školy registrovat. Měl jsem z toho obavy, ale nakonec tam takhle spalo více lidí, takže pohoda. Lehl jsem si na kožené sedačky a kdyby kousek vedle nebyl obří výtah z nějakého parkoviště, kde se už od 3 ráno vyrojilo hrozně moc lidí, tak se snad i dobře vyspím :) Ráno jsem dal kufr do úschovny za 5 eur (kdybych si v noci zjistil, že to jsou automatické boxy, tak jsem ho nemusel celou noc hlídat..), za 12 eur koupil 24h lístek pro turisty a vyrazil do školy. Více o místním MHD bude v samostatném příspěvku, protože to byl silný zážitek na první den ;)

Takže nakonec po celkem dlouhé a složité cestě jsem se dostal do mé nové školy - Helsinki University of Technology, finsky to je Teknillinen korkeakoulu a používaná zkratka je TKK.

A takhle to tam vypadá, hlavní budova:



A finský "FEL" :)